Pastevecký pes a ochrana menšího stáda v oblasti Adršpašsko-teplických skal
Článek byl publikován ve zpravodaji Klubu pyrenejských plemen v roce 2017
Vlci se vracejí na Adršpašsko, je to příležitost pro pracovní zapojení Pyrenejských horských psů?
Již několik let v médiích registrujeme zprávy ochranářů o výskytu vlků na Šumavě, v Jeseníkách, na Broumovsku, u Máchova jezera a v okolí Adršpašsko-teplických skal. Pokud se jednalo o zatoulané vlky samotáře, byla každá taková informace vítaným odlehčením večerních zpráv komerčních televizí a titulních stran bulváru. Každý příběh má ale svůj konec.
Vlci se začínají v některých lokalitách úspěšně zabydlovat na stálo. Nedokazují to jen fotopasti, ale také farmáři, jejichž stáda, tato na jednu stranu chtěná a na druhou stranu škodící šelma, už navštívila. Budu se zabývat místem, kde žiji, které dobře znám a kde jsem také začal v malém hospodařit. Jedná se o oblast Adršpašsko-teplických skal a poměrně výbušnou atmosféru kolem zdejší CHKO Broumovsko. Vlci sem už totiž nechodí po jednom, ale udělali si ze zdejších pastvin jídelnu a berou najednou i deset kusů. A to se místním chovatelům ovcí, koní i hovězího dobyta vůbec nelíbí.
Květen letošního roku byl „poznamenán“ nejen dvěma prodlouženými víkendy, ale již na samém počátku i několika reportážemi o útoku vlků na stáda ovcí. Poslední případy jsou hlášeny z Jeseníků a ty nejčerstvější z Vernéřovic na Broumovsku, kde nad ránem vlci odvlekli tele. Kraj kolem Adršpašsko-teplických skal si vždy držel svůj způsob hospodaření daný rázem kopcovité krajiny. Zvířata se zde zavírají jen na zimu. Od jara do podzimu se ovce, koně i krávy volně pasou a jejich mláďata rodí na pastvinách. Možná proto se k nám vlk neustále vrací jako k prostřenému stolu.
Je proti vlkovi vůbec nějaká ochrana? Ano, ale už se na ni i mezi chovateli hospodářských zvířat tak trochu pozapomnělo. Současný svět totiž zpohodlněl. Vše je doslova prošpikováno elektronikou. Ve městech nás na každém kroku hlídají kamery, nezvaní zvířecí hosté jsou ze zahrad vyhánění nenápadnou ultrazvukovou plašičkou, malochovatelé pasou s elektrickým ohradníkem no a v lese? Tam si ani nemůžete odskočit. Na spoustě stromů je totiž přišpendlená maskovaná fotopast. Je to móda, je to pohodlné, je to spolehlivé.
Bohužel jen do chvíle, než dorazí nějaký vrcholný a státem chráněný predátor, třeba vlk. Takže i na Broumovsku se v těchto dnech hledají nějaká rychlá řešení. Jedni poradci radí zvýšit ohrady a postavit vyšší ploty. To ale není možné. Aby plot vlka odradil, pak musí být asi tak 3 metry vysoký a půl metru zakopaný v zemi. Svoji roli hraje i délka ohrad. Jeden ze zdejších větších chovatelů pase přes tři tisíce ovcí a délka jeho ohrad je necelých 20 km. Cena za takový plot by byla v řádech mnoha milionů korun a stavba se rozhodně nedá zvládnout během několika týdnů. A jak by asi v CHKO vypadal takový plot, jako mezi USA a Mexikem nebo jako Velká čínská zeď? Natáhnout elektrický ohradník je také zbytečné. Vlk, pokud má hlad, si poradí. Dočasně se tedy ochrana stád řeší celonočním projížděním terénními vozy kolem ohrad.
Je škoda, že si nikoho ze zainteresovaných nevzpomene, že pro účel zahnání vlka by se zase mohl hodit starý dobrý pes. Myslím pořádný pes, lépe – více psů. Móda totiž dorazila i k pastevcům do hor a pod pojmem pes k ovcím se v Adršpachu téměř výhradně myslí pestrobarevný Australský ovčák nebo snaživá Border kolie. Nic proti těmto plemenům. Mají u stád svoje opodstatnění, ale na vlka to je sakra malý kalibr. Chce to pořádné psy, chce to skutečné pastevecké psy z linií, které chrání stáda po mnoho desetiletí. Někdo navrhuje Kavkazské ovčáky. Ano, někde možná, ale tady jsme v Adšpaško-teplických skalách, tady se od jara do podzimu pohybuje mnoho desítek tisíc turistů. Tady potřebujeme plemeno, které nejdřív přemýšlí a až pak zasahuje.
Vlk byl proto i u nás důvodem, proč jsme si na malé hospodářství kousek od Adršpachu loni pořídili postupně dva Pyrenejské horské psy. Ne kvůli výstavám, ale kvůli tomu, že nejbližší vlčí smečka žije na protějším kopci a má to k našim ovcím vzdušnou čarou asi tak půl kilometrů. Když si v zimě vezmu dalekohled, tak je mezi stromy bez listí můžu ve dne i počítat.
Před několika dny jsme byli naše pyrenejce předvést přímo v jámě lvové - u největšího chovatele ovcí v regionu, u toho, kterému před týdnem vlčí smečka vzala rovnou 10 ovcí. Pan Šefc hospodaří na 350 ha travních porostů v CHKO Broumovsko a v době naší návštěvy jeho hlavní stádo čítalo 1200 bahnic. Jsem přesvědčen, že to bylo poučné setkání pro obě strany. Byla to nabídka řešení, které je ve světě vyzkoušené a jen u nás se na ně pozapomnělo. Uvidíme, zda se pro řešení ochrany s pomocí psů rozhodne. V době nejvyššího vlčího ataku jsme po obvodu alespoň prošli několik jeho odlehlých ohrad a snažili se psy zanechat co nejsilnější pachovou stopu. Chovatel byl rád a přiznávám, že my také. Byla to praktická ukázka chování Pyrenejského horského psa ve stádech čítajících mnoho stovek kusů. Naši psi na taková stáda zvyklí nejsou, ale nevyvolalo to v nich vůbec žádné reakce. Stejně tak ovce. Od jara do podzimu jsou na odlehlých pastvinách, ale přítomnost pyrenejců v ohradě v nich nevyvolala vůbec nic, skoro jako by se znali. Důvěra v naše psy byla nakonec taková, že nás farmář poslal i do ohrad, ve kterých právě probíhá období bahnění.
Roční Amon Apaltasunez a Nicol II Farma Štěkot ovce milují. Pomáhají jim po porodech a úžasně chrání svoje stádo. Stačí třeba, aby se jehně na pastvě ozvalo trochu jiným hlasem než obvykle a oba pospávající strážci běží situaci prověřit. Bez učení dělají přesně to, co má pořádný pastevecký pes dělat – ve dne pospávat a v noci hlídat. Naši chlupáči asi nikdy nepoznají, jaké to je být vyšampónován a na výstavě zářit jako bílá školní křída. Zvolili jsme si pracovní vedení, ke kterému jsou pyrenejci stvořeni a v tomto duchu budeme plemeno prezentovat. Drobnou odměnou nám je i to, že díky práci přes den nemají naši chlupatí kamarádi v noci důvod zbytečně štěkat.
Zájemce o problematiku ostrahy stád ovcí, koz, koní i dobytka rádi uvítáme. Domluvte si termín návštěvy předem, nejlépe na emailu branaadrspachu@gmail.com. Případně se u nás můžete na víkend nebo týden ubytovat a zažít ostrahu na vlastní kůži (uši) - Ubytování v Apartmánech Brána Adršpachu.
Kliknutím na Přijmout cookies dáváte souhlas s uložením vybraných cookies (nutné, preferenční, výkonnostní, marketingové). Cookies používáme pro lepší fungování našeho webu, měření jeho výkonnosti a cílení a personalizaci reklam. To jaké cookies budou uloženy, můžete svobodně rozhodnout pod tlačítkem Upravit nastavení. Prohlášení o cookies.
Využíváme soubory cookies a další technologie pro lepší uživatelský zážitek na webu. Následující kategorie můžete povolit či zakázat a svůj výběr uložit.
Tyto cookies jsou nezbytné pro zajištění základní funkčnosti webových stránek.
Preferenční cookies slouží pro zapamatování nastavení vašich preferencí pro příští návštěvu.
Výkonnostní cookies monitorují výkon celého webu.
Marketingové a reklamní cookies se využívají k měření a analýze webu.
Pastevecký pes a ochrana menšího stáda v oblasti Adršpašsko-teplických skal
Článek byl publikován ve zpravodaji Klubu pyrenejských plemen v roce 2017
Vlci se vracejí na Adršpašsko, je to příležitost pro pracovní zapojení Pyrenejských horských psů?
Již několik let v médiích registrujeme zprávy ochranářů o výskytu vlků na Šumavě, v Jeseníkách, na Broumovsku, u Máchova jezera a v okolí Adršpašsko-teplických skal. Pokud se jednalo o zatoulané vlky samotáře, byla každá taková informace vítaným odlehčením večerních zpráv komerčních televizí a titulních stran bulváru. Každý příběh má ale svůj konec.
Vlci se začínají v některých lokalitách úspěšně zabydlovat na stálo. Nedokazují to jen fotopasti, ale také farmáři, jejichž stáda, tato na jednu stranu chtěná a na druhou stranu škodící šelma, už navštívila. Budu se zabývat místem, kde žiji, které dobře znám a kde jsem také začal v malém hospodařit. Jedná se o oblast Adršpašsko-teplických skal a poměrně výbušnou atmosféru kolem zdejší CHKO Broumovsko. Vlci sem už totiž nechodí po jednom, ale udělali si ze zdejších pastvin jídelnu a berou najednou i deset kusů. A to se místním chovatelům ovcí, koní i hovězího dobyta vůbec nelíbí.
Květen letošního roku byl „poznamenán“ nejen dvěma prodlouženými víkendy, ale již na samém počátku i několika reportážemi o útoku vlků na stáda ovcí. Poslední případy jsou hlášeny z Jeseníků a ty nejčerstvější z Vernéřovic na Broumovsku, kde nad ránem vlci odvlekli tele. Kraj kolem Adršpašsko-teplických skal si vždy držel svůj způsob hospodaření daný rázem kopcovité krajiny. Zvířata se zde zavírají jen na zimu. Od jara do podzimu se ovce, koně i krávy volně pasou a jejich mláďata rodí na pastvinách. Možná proto se k nám vlk neustále vrací jako k prostřenému stolu.
Je proti vlkovi vůbec nějaká ochrana? Ano, ale už se na ni i mezi chovateli hospodářských zvířat tak trochu pozapomnělo. Současný svět totiž zpohodlněl. Vše je doslova prošpikováno elektronikou. Ve městech nás na každém kroku hlídají kamery, nezvaní zvířecí hosté jsou ze zahrad vyhánění nenápadnou ultrazvukovou plašičkou, malochovatelé pasou s elektrickým ohradníkem no a v lese? Tam si ani nemůžete odskočit. Na spoustě stromů je totiž přišpendlená maskovaná fotopast. Je to móda, je to pohodlné, je to spolehlivé.
Bohužel jen do chvíle, než dorazí nějaký vrcholný a státem chráněný predátor, třeba vlk. Takže i na Broumovsku se v těchto dnech hledají nějaká rychlá řešení. Jedni poradci radí zvýšit ohrady a postavit vyšší ploty. To ale není možné. Aby plot vlka odradil, pak musí být asi tak 3 metry vysoký a půl metru zakopaný v zemi. Svoji roli hraje i délka ohrad. Jeden ze zdejších větších chovatelů pase přes tři tisíce ovcí a délka jeho ohrad je necelých 20 km. Cena za takový plot by byla v řádech mnoha milionů korun a stavba se rozhodně nedá zvládnout během několika týdnů. A jak by asi v CHKO vypadal takový plot, jako mezi USA a Mexikem nebo jako Velká čínská zeď? Natáhnout elektrický ohradník je také zbytečné. Vlk, pokud má hlad, si poradí. Dočasně se tedy ochrana stád řeší celonočním projížděním terénními vozy kolem ohrad.
Je škoda, že si nikoho ze zainteresovaných nevzpomene, že pro účel zahnání vlka by se zase mohl hodit starý dobrý pes. Myslím pořádný pes, lépe – více psů. Móda totiž dorazila i k pastevcům do hor a pod pojmem pes k ovcím se v Adršpachu téměř výhradně myslí pestrobarevný Australský ovčák nebo snaživá Border kolie. Nic proti těmto plemenům. Mají u stád svoje opodstatnění, ale na vlka to je sakra malý kalibr. Chce to pořádné psy, chce to skutečné pastevecké psy z linií, které chrání stáda po mnoho desetiletí. Někdo navrhuje Kavkazské ovčáky. Ano, někde možná, ale tady jsme v Adšpaško-teplických skalách, tady se od jara do podzimu pohybuje mnoho desítek tisíc turistů. Tady potřebujeme plemeno, které nejdřív přemýšlí a až pak zasahuje.
Vlk byl proto i u nás důvodem, proč jsme si na malé hospodářství kousek od Adršpachu loni pořídili postupně dva Pyrenejské horské psy. Ne kvůli výstavám, ale kvůli tomu, že nejbližší vlčí smečka žije na protějším kopci a má to k našim ovcím vzdušnou čarou asi tak půl kilometrů. Když si v zimě vezmu dalekohled, tak je mezi stromy bez listí můžu ve dne i počítat.
Před několika dny jsme byli naše pyrenejce předvést přímo v jámě lvové - u největšího chovatele ovcí v regionu, u toho, kterému před týdnem vlčí smečka vzala rovnou 10 ovcí. Pan Šefc hospodaří na 350 ha travních porostů v CHKO Broumovsko a v době naší návštěvy jeho hlavní stádo čítalo 1200 bahnic. Jsem přesvědčen, že to bylo poučné setkání pro obě strany. Byla to nabídka řešení, které je ve světě vyzkoušené a jen u nás se na ně pozapomnělo. Uvidíme, zda se pro řešení ochrany s pomocí psů rozhodne. V době nejvyššího vlčího ataku jsme po obvodu alespoň prošli několik jeho odlehlých ohrad a snažili se psy zanechat co nejsilnější pachovou stopu. Chovatel byl rád a přiznávám, že my také. Byla to praktická ukázka chování Pyrenejského horského psa ve stádech čítajících mnoho stovek kusů. Naši psi na taková stáda zvyklí nejsou, ale nevyvolalo to v nich vůbec žádné reakce. Stejně tak ovce. Od jara do podzimu jsou na odlehlých pastvinách, ale přítomnost pyrenejců v ohradě v nich nevyvolala vůbec nic, skoro jako by se znali. Důvěra v naše psy byla nakonec taková, že nás farmář poslal i do ohrad, ve kterých právě probíhá období bahnění.
Roční Amon Apaltasunez a Nicol II Farma Štěkot ovce milují. Pomáhají jim po porodech a úžasně chrání svoje stádo. Stačí třeba, aby se jehně na pastvě ozvalo trochu jiným hlasem než obvykle a oba pospávající strážci běží situaci prověřit. Bez učení dělají přesně to, co má pořádný pastevecký pes dělat – ve dne pospávat a v noci hlídat. Naši chlupáči asi nikdy nepoznají, jaké to je být vyšampónován a na výstavě zářit jako bílá školní křída. Zvolili jsme si pracovní vedení, ke kterému jsou pyrenejci stvořeni a v tomto duchu budeme plemeno prezentovat. Drobnou odměnou nám je i to, že díky práci přes den nemají naši chlupatí kamarádi v noci důvod zbytečně štěkat.
Zájemce o problematiku ostrahy stád ovcí, koz, koní i dobytka rádi uvítáme. Domluvte si termín návštěvy předem, nejlépe na emailu branaadrspachu@gmail.com. Případně se u nás můžete na víkend nebo týden ubytovat a zažít ostrahu na vlastní kůži (uši) - Ubytování v Apartmánech Brána Adršpachu.